Čtvrtek 1. 4. 2021

Milí Motýlci,

kdybychom chodili do školky, většina z Vás by měla velikonoční prázdniny. I ve školách by bylo dnes volno, žáci nemají ani online výuku. Proto se dnes jen seznámíme s posledními zvyky a tradicemi, které se ještě během Velikonoc dodržovaly. Dospělák Ti informace určitě přizpůsobí tak, aby si vše dobře pochopil. Se zajímavostmi se tak seznamte společně :-)

Kdo by si nechtěl užívat prázdniny, zapátrejte v historii a klidně si vypracujte úkoly, které nemáte. Ve školce bychom měli také volnější den. I odpočívat se MUSÍ :-)

Vrcholem celé křesťanské liturgie, jsou tři slavnostní dny, které symbolizují utrpení, smrt a zmrtvýchvstání Páně. Toto období začíná večerem o Zeleném čtvrtku a končí večer o Velikonoční neděli. Tvoří ho tedy Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční noc a nedělní Zmrtvýchvstání.

Zelený čtvrtek

O Zeleném čtvrtku se připomíná Ježíšova večeře na rozloučenou, při níž myl svým apoštolům nohy a také Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě. Šlo o den odpuštění, kdy bývali kající hříšníci přijímáni zpět mezi věřící. V tento den hospodyně vstávaly ještě před východem slunce, aby stihly z domu odnést smetí na křižovatku cest, to proto, aby se v domě nedržely blechy. Někde se také v tento den zvonilo na hmoždíř, což mělo z domu vyhnat myši. Ten, kdo pak ještě před úsvitem snědl jidáše, byl po celý rok chráněný před uštknutím hadů a žihadly vos. Mimo to se tento den tradičně jedly především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách, které měly zaručit pevné zdraví po celý rok. Hospodáři seli len a hrách, protože vše, co bylo na Zelený čtvrtek zaseté dobře prospívalo. Měli byste také vědět, že o Zeleném čtvrtku byste se neměli s nikým hádat, ani byste si neměli od nikoho nic půjčovat. Lidé se také omývali ranní rosou a ke snídani se podávají Jidáše, napečené o Škaredé středě.A proč se Zelenému čtvrtku říká zelený? Zelený se mu říká vlastně omylem. Pochází totiž z německého označení Greinen Donnerstag, což však ve skutečnosti znamená “Lkavý čtvrtek”. Zelený se německy řekne grünner.

Velký pátek

O Velkém pátku se symbolicky drží smutek za Ježíšovu smrt. Jde o nejtišší den z celých Velikonoc. Den se vyznačuje velmi přísným postěním. V tento den se nesmí pracovat, ani péct, zametat a neměli byste ten den z domu nic vynášet. Velký pátek zakazuje cokoliv půjčovat, darovat i přijímat dary, nic prát. Všechny tyto úkony byly totiž považovány za posvátné. Půjčená věc pak mohla do domu přinést smůlu.

Pověry

Podle pověr je Velký den dnem ďábla, čarodějnic a různých magických sil, které se derou na povrch.

Pokud se však budete bedlivě dívat kolem sebe, mohli byste narazit na poklad. V době, kdy byl Ježíš ukřižován (tedy kolem třetí hodiny odpolední), se začínají otevírat skryté poklady.

To lze prý poznat tak, že ve skalách vzniknou pukliny, z nichž bude zářit světlo nebo uvidíte zářící kapradí. V tento den se prý otevírá i Blaník ukrývající Blanické rytíře.

Poklady jsou však jen pro čisté duše. Podle pověstí se stávalo, že kvůli nim matky přicházely o své děti, když se snažily z jeskyní poklad vynosit a pukliny se mezitím zavřely s dítětem uvnitř.

Bílá sobota

Těsně před Velikonocemi přichází Bílá sobota, která byla spojena s ranní očistou pro zdraví a krásu. Jde o den příprav na Velikonoce. Uklízí se, zdobí se, peče se slavnostní pečivo a malují se vajíčka, jež jsou symbolem znovuzrození. Vejce by se měly malovat barvami symbolizující život (červenou, zelenou, žlutou a kupodivu také černou).

Co znamená Bílá sobota

Bílá sobota, které se rovněž přezdívá Svatá nebo Světelná, je druhým dnem velikonočního tridua.

Den ticha a rozjímání je tichým předznamenáním nejdůležitější části Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně.

Už večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu.

A kde se vzal název tohoto dne? Bílá barva je znakem čistoty a zároveň může připomínat roucha křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít o velikonoční vigílii.

Zvyky a tradice

Už ráno bylo zvykem, že se děvčata chodila ještě před prvními ranními slunečními paprsky opláchnout vodou z potoka, aby jim nenaskákaly pihy.

Také se vymetaly domy novými košťaty a někde se i bílilo, aby bylo všude čisto a čistota se domu držela po celý rok.

V sobotu se také pečou beránci či mazance a chlapci pletou pomlázky.

Dříve se lidé snažili, aby byl tento den opravdu slavnostní. Kromě úklidu se nosilo i nové nebo sváteční oblečení.

Co se jedlo na Bílou sobotu? Než zapadlo slunce, ještě platil půst. Proto se k obědu  jedly například polévky z jarních bylinek, ale po západu slunce už se zase mohlo jíst maso a krájel se také velikonoční beránek.

Někteří hospodáři třásli ovocnými stromy v sadech, což mělo přinést dobrou úrodu. Také se z domů odnášela polínka k ohňům na noční vigilie, která se poté vracela žhavá do stavení a zapaloval se s nimi oheň v kamnech.

Velikonoční vigilie (Velká noc)

Dříve bývalo ohraničení jednotlivých dní vnímáno trochu jinak. I proto je možné říkat, že Ježíšovo tělo leželo v hrobě po tři dny, protože byl pohřben v pátek, poté tam byl v sobotu a ze soboty na neděli vstal z mrtvých.

Část neděle ale v hrobě ještě ležel – počítá se tedy pátek, sobota i neděle.

Zmrtvýchvstání se tak podle náboženských historických pramenů odehrálo v noci ze soboty na neděli a odtud vznikl i název Velikonoce – Velká noc neboli vigilie.

K oslavám Zmrtvýchvstání Páně docházelo po západu slunce o Bílé sobotě. Před kostely se zapalovaly ohně, které se světily a z něho se poté zapalovaly svíce.

Pořádají se také křestní slavnosti a takzvané “bohoslužby světla”.

Velikonoční neděle

Velikonoční neděle, čili Boží hod Velikonoční, je vůbec tím největším křesťanským svátkem v roce. V tento den bylo zvykem posvětit si v kostele mazanec nebo beránka, které si pak doma rozdělili a jedli je všichni členové rodiny. V mnoha případech lidé věnovali část posvěceného pečiva také studni, poli a zahradě. Tento zvyk měl přivolat dobrý a úrodný rok.

Zvyky a tradice

V kostelích se narozdíl od Bílé soboty slaví mše svaté. Připomíná se vzkřísení, výhra života nad smrtí a to, že smrtí život nekončí.

Lidé nosí do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy – například klobásami a jitrnicemi, které už se po skončení půstu mohou jíst.

V kostelích hoří paškál (velikonoční svíce), který byl zapálen o Bílé sobotě, respektive o noční vigílii.

Bylo zvykem, že lidé chodili na tyto mše v novém, svátečním oblečení, aby tak přivítali onen nový život, který symbolizuje Kristovo vzkříšení.

Pokud patříte k těm, kdo tyto historické zvyky a tradice rád dodržuje, pak vás určitě potěší, že hospodyňky neměly v tento den uklízet – zametat, prát, mýt nádobí, vyklízet chlévy a tak dále.

Protože bylo zvykem se v tento den bavit, pořádaly se různé taneční zábavy, zpívalo se a hodovalo, dívky barvily vajíčka, a to už od východu slunce.

Zvykem také bylo své blízké obdarovat něčím novým, lidé se hodně navštěvovali. V některých krajích se jezdily Velikonoční jízdy na koních, aby se požehnala pole. Dodnes se jízdy dochovávají na severu Čech v Mikulášovicích i v přilehlých německých městečkách.  

Co se na Velikonoční neděli jedlo? Především posvěcené mazance a beránci, ale také skopové či telecí maso, velikonoční nádivky, klobásky či dušená šunka.

Pověry na Boží hod

V souvislosti s posvěcenými mazanci se říkalo, že “dáte-li kus mazance, dostanete mládence”. Děvčata proto věnovala kus mazance chlapcům, kteří se jim líbili.Každý mazanec by na sobě měl mít správně křížek.

Mazance svým tvarem připomínají chléb jakožto dar boží a tak je zvykem “lámání chleba”, jež představuje Kristovo tělo.

Také se říká, že kdo na Boží hod sní kus velikonočního beránka,  vždy najde cestu domů, pokud se někdy ztratí v lesích.

Velikonoční pondělí

Velikonočnímu pondělí se říká také červené, je to tradiční čas pomlázky a koledování. Chlapci se v tento den vydávají s pomlázkou vyšlehat děvčata. Za pomlázkou chlapci vyrazili vždy brzy ráno, aby mohli překvapit děvčata na cestě do kostela.Za vyšlehání pak chlapci dostali malovaná vajíčka. Odpoledne si pak děti hrály různé hry o vykoledovaná vajíčka.

Málokdo ví, že o Velikonočním úterý se pak na pomlázku vydávala pro změnu děvčata. Chlapci se tomu bránili se slovy: “Dnes je to toho, kdo obdrží.” Nakonec Velikonoce skončily tím, že se vyšlehali všichni navzájem.

Motýlci, užijte si s rodiči hezké Velikonoce, opatrujte se, dejte si na dnešní Zelený čtvrtek něco dobrého ZELENÉHO a hlavně si odpočiňte od plnění úkolů :-)

Máme Vás moooooc rády.

Vaše paní učitelky

Najdi svému životu nový smysl

Život může být pořád krásný, smysluplný a naplňující, i když se věci zrovna nevyvíjí tak, jak jsi plánoval.

Nevzdávej se, čerpej energii z toho pozitivního kolem sebe, nepřestávej snít a jít kupředu.

I malý krok vpřed Ti může otevřít zatím netušené obzory.