5. TÝDEN - DUBEN 2021 - PÁTEK 2. 4

Krásný den dětičky,

dneska se nám trochu ochladilo. Ale to nám určitě nezkazí velikonoční náladu.

Dnes je VELKÝ PÁTEK.

Velký pátek je pro křesťany dnem smutku, modliteb a klidu, podle legendy byl na Golgotě právě v tento den ukřižován Ježíš Kristus. Tomu se podřizují i lidové tradice a zvyky, které se odehrávaly často ještě před východem slunce. A děly se prý i zázraky.

Lidová pojmenování pro Velký pátek jsou též Bolestný či Tichý pátek – dobytku bylo někde dokonce zvykem sundávat zvony, aby nerušily pietu.

Výzdoba kostelů je v tento den chudá: oltář je bez květin a svící. Koná se obřad uctívání kříže, který má vyjadřovat hluboký smutek nad smrtí Krista. Začíná se v naprostém tichu, varhany nehrají a místo mše se čtou pašije, věřící se kají a kněží odříkávají modlitbu vleže čelem k zemi, aby vyjádřili nejhlubší vděk a pokoru.

K Velkému pátku se váže i řada pohanských zvyků, podle našich předků se v tento den děly zázraky – například se otevírají hory a vydávají své poklady. Získat vám ho pomůže třeba zaklínadlo od Anče z Krkonošských pohádek: „Horo horo, otevři se pro člověka poctivýho a vydej mu málo z bohatství svýho.“

https://www.youtube.com/watch?v=lG9uSQTbeIk&list=PL_uU7ltGFUtJbPSzid7C700BWBu9j0rkF

Místo, kde se poklad ukrývá, prý prozrazují různá světýlka a mihotavé plamínky, záře probleskující skalními štěrbinami či dokonce zlaté kapradí. Blaničtí rytíři mají podle pověry naopak na Velký pátek z hory volnou cestu ven a vycházejí zkontrolovat český lid.

Prospěch se dal v tento den přičarovat také hospodářství. Jedna z pověr například praví, že kdo se na Velký pátek projde po svém pozemku a bouchá přitom cepem o zem, vyžene krtky k sousedovi.

Lidé vstávali na Velký pátek ještě před východem slunce a po modlitbě vyráželi k potoku: magickou moc má prý v tento den i voda. Někdy se jí říkalo také „jordánka“ (podle řeky, ve které byl Kristus pokřtěn) nebo „šťastnice“ a přinášela krásu a svěžest. Dokonce prý léčila, někteří hospodáři v ní proto omývali také dobytek či koně.

Tento významný den neměl být rušen všedními starostmi. Na Velký pátek se nesmělo orat ani kopat: proto bylo zvykem sadit hrách o den dřív, jak nařizovala pranostika: „Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!“

Protože zakázaných činností byla celá řada, snažili se naši předkové řídit podle starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“

Vše mělo svůj důvod: kdo by na Velký pátek pral, máchal by prádlo v Kristově krvi. Zametáním by se zase vymetlo z domácnosti štěstí a darované či půjčené věci by mohly posednout zlé síly.

Bíla sobota

Ráno před východem slunce bylo nutné důkladně vymést smetí ze stavení, nejlépe novým koštětem. Věřilo se, že takové opatření zabrání tomu, aby se v domě držel hmyz.

 Také je nejvyšší čas vypravit se pro vrbové proutí a pojí se s ní i zvyk zvaný "chodníčky lásky" nebo "chodníčky zamilovaných". Mladí zamilovaní chlapci malovali či vysypávali pískem chodníček, který vedl k domu jejich milé.

Na Bílou sobotu se ve velkém pečou beránci a mazance. K obědu se mnohde podává též polévka z čerstvých jarních bylinek. Mezitím se vaří a zdobí vajíčka.

Návod na pletení pomlázky.

https://www.youtube.com/watch?v=yPs1FAuvSjY

Velikonoční mazanec

Budeme potřebovat:

• 2 vejce
• 50 g másla
• 8 PL rumu
• 250 ml mléka
• 60 g rozinek
• půlku citronu
• 1 kostka droždí
• 3 PL slunečnicového oleje
• 500 g hladké mouky
• 100 g třtinového cukru
• 1 vejce na pomazání
• mandlové lupínky na ozdobu

Postup:

Rozinky namočíme stranou do rumu. Mléko ohřejeme, aby bylo teplejší, máslo rozpustíme a smícháme s olejem. Citron omyjeme, kůru nastrouháme a šťávu vymačkáme. V troše mléka a lžičce cukru rozdrobíme droždí, přikryjeme utěrkou a necháme vzejít kvásek. Zatím dáme do velké mísy mouku, cukr, citronovou kůru a promícháme. Uděláme důlek a vlijeme do něj mléko, rozinky s rumem, vejce, sůl, citronovou šťávu a olej s máslem. Vlijeme vykynutý kvásek a vypracujeme hladké a vláčné těsto. Těsto necháme na teplém místě asi hodinu vykynout. Pak těsto vyklopíme na vál, propracujeme a rozdělíme na 2 části. Z každé vypracujeme bochníky. Mazance dáme na plech vyložený pečícím papírem a necháme znovu asi 30 minut kynout. Ke konci kynutí si předehřejeme troubu na 180 °C. Mazance potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme mandlovými lupínky a vložíme do trouby. Velikonoční mazance pečeme asi 35 - 45 minut. Vypečené velikonoční mazance necháme trochu vychladnout a můžeme se do nich pustit.

Velikonoční vajíčka

Zkusíme si udělat pár velikonočních vajíček. Je nepřeberné množství techník, jak si vajíčka ozdobit. Já mám už od dětství nejraději bavlková klubíčka.

Máte-li doma skříňku plnou starých bavlnek, provázků nebo vlny, je tahle technika pro vás jako stvořená. Sáhněte do svých rukodělných zásob a vytvořte si originální kraslice. Co budete potřebovat?

• vejce,
• lepidlo,
• bavlnky.

1. Tekuté lepidlo nařeďte s trochou vody a natřete jím vajíčko.
2. Vezměte bavlnku nebo provázek a postupně jimi omotejte vejce dokola, až nebude vidět skořápku.

Využijte ubrousky

K vytvoření dokonalých kraslic nemusíte mít malířský talent. Vzor na vejce totiž můžete jen vystřihnout a nalepit. Třeba z kuchyňských ubrousků. Co je k tomu potřeba?

• vejce,
• lepidlo,
• štětec,
• ubrousky,
• nůžky.

1. Vyberte si ubrousek s pěkným vzorem. Dvě spodní vrstvy z něho odstraňte a nechte si jen vrchní s obrázkem.
2. Vystřihněte z ubrousku vzor, který se vám líbí. Pokud se vám nechce pečlivě stříhat, klidně ho natrhejte.
3. Vajíčko potřete tekutým lepidlem zředěným vodou. Kousky ubrousků na něj pak položte, rozprostřete a seshora ještě uhlaďte štětcem s lepidlem.

Užijte si krásné pečení a tvoření a ještě hezčí víkend,

paní učitelky Kája a Nikolka