Čtvrtek 1. 4. 2021

Čtvrtek 1. 4. 2021

Velikonoční tradice Zelený čtvrtek

Krásný

ZELENÝ ČTVRTEK a 1.duben APRÍL

koťátka a milí rodiče.

Dnes nám potkaly dva dny a to jsou ZELENÝ ČTVRTEK a APRÍL.

O ZELENÉM ČTVRTKU si povíme později teď jste určitě zvědaví, co se děje na toho APRÍLA.

První duben patří tradičně žertům a mystifikacím. Pojem apríl souvisí jak s latinským názvem pro měsíc duben, tak i podle některých výkladů se slovem "aperire", to znamená otevírat. Což připomíná jarní otevírání přírody. A tedy přináší i uvolnění a radost nad přicházejícím jarem a končící zimou. A přeneseně se také hovoří o "aprílovém počasí", kterér bývá v dubnu proměnlivé a často nás dovede zaskočit.

Apríl sice nemá souvilslost s tradicemi, ale zvyk v tento den někoho neškodně napálit, udělat si legraci- takzvaně jej vyvést aprílem.

Tak, co už máte vymyšleno....koho nachytáte?

1.dubna

A TEĎ UŽ ZPĚT K TRADICÍM

Na ZELENÝ ČTVRTEK SE ŘÍKÁ:

„Co je na zelený čtvrtek vyseto, vše se vydaří.“

Dnes bylo zvykem vstávat velmi brzy a omýt se ranní rosou. Lidé věřili, že pak nebudou nemocní.

Pak snídali dobré jidášky?

Co vy? Věřím, že ano.

No, a tou dobrou snídaní jsme se dostali k dalším zvykům Zeleného čtvrtku.

Zůstaneme ještě u jídla, protože dnes je zvykem jíst a pít něco zeleného, abychom si upevnili zdraví.

Jaképak jídlo je zelené?

A jaké pití?

Ano…..třeba špenát, hrách, zelí, salát je k snědku……..a můžete ještě přemýšlet. Z čeho bychom vyrobili dobré zelené pití?

Co k jídlu třeba takovou polívečku?

Také si lidé dnes nic nepůjčovali a nehádali se. A odměnou bylo, že se jim hádky vyhýbaly a penízky si k nim našly cestu samy.

V tento den naposledy bily (zvonily) všechny kostelní zvony a říkalo se, že „odlétají“ do Říma. Začaly opět bít až na Bílou sobotu.

Když zvony utichly, vycházeli ven chlapci a klapali klapačkami, hrkačkami a řachtačkami, aby vyhnali z domů i ze země zlé síly a mohla vyrůst zelená travička. Za to vyhánění koledovali u hospodyněk o vajíčka.

K tomu klapání volali:

Koleda, koleda, jarní trávo,

ať je tady všechno zdrávo.

Koleda, koleda, travičko,

vyskoč aspoň maličko.

A pak ještě výš,

udělej nám skrýš.

Pro zajíčka, pro vajíčka i pro toho koledníčka!

Pomozte také travičce se zazelenat a naučte se velikonoční koledu.

Nebo si ozdobte vajíčka, dnes takto:

Můžete s rodiči na procházce nasbírat lístečky, kvítky, jehličí či slabé větvičky a nechte přírodu, aby za vás vajíčka vybarvila.

Nachystejte si:

vejce, starou punčochu, lístečky, slupky z cibule, vodu.

1, nasbírané listy přiložte na vajíčko, obalte pevně punčochou, aby se nehýbaly.

2, zabalená vajíčka vložte do hrnce se slupkami od cibule a vodou a vařte asi 10 – 15 min.

3, potom vajíčka vytáhněte, osušte a vybalte z punčoch. Po odloupnutí zanechají lístečky na vejcích obtisky.

Nyní budeme slavit čtyři dny Velikonoce a napíšeme si až v úterý.

Jaké jsou to čtyři dny?

Zítra nás čeká státní svátek:

VELKÝ PÁTEK

Říká se:

„Na Velký pátek se zemí nehýbej!“

Zvykem bývalo, že v tento den mladí lidé brzy vstávali a koupali se v potoce, aby si zajistili zdraví.

Hospodyňky nepraly, nepekly, neuklízely, nešily, nevynášely žádné věci z domu.

Lidé věřili, že v tento den práce nepřináší štěstí.

Nepracovali ani se zemí. Na zahradách nebo na polích, sadech, lesích.

Zato se říkalo, že tento den je plný zázraků a skály vydávají poklady. Místo pokladu poznáme podle modrého světýlka nebo kvetoucí kapradiny. No, nevím. Ještě jsem takový poklad nikdy nenašla…

Co ty? Myslíš, že najdeš?

Doma si zahrajte HRU NA POKLAD. Rodiče Ti mohou doma, na zahradě nebo venku na procházce schovat malý poklad. Nějakou dobrůtku či malý dáreček. Tvým úkolem bude hledat, hledat až najdeš! A pak naopak. Ty schovej malý poklad rodičům.